Prvním je analýza stavební parcely – zejména posouzení regulativů spojených s Územním plánem obce, kde je specifikováno, zda se jedná o stavební parcelu a jakou stavbu je zde možné postavit.
Posouzení regulativů je pak důležité konfrontovat se zadáním stavby od investora, tzv. stavebním programem, jehož předmětem by mělo být ucelené zadání návrhu domu. Zadání by mělo řešit zejména počet a typ místností v domě, základní představu o hmotě a materiálovém řešení domu v návaznosti na investiční náklady investora.
Protože nikdo nemá neomezený rozpočet, tak výsledkem celkového návrhu by měla být stavba, se kterou bude investor i architekt nejen spokojen, ale zejména ji bude investor schopen zafinancovat.
Bylo tedy nutné udělat osobní projednání možnosti výjimky na Odboru ochrany životního prostředí v Kutné Hoře, kde bylo předjednáno, že můžeme umístit objekt do tohoto ochranného pásma. Ostatní regulativy byly standardní, jelikož pozemek je v Územním plánu veden jako plocha určená pro rodinné bydlení s dvěma nadzemními patry a v Územním plánu nejsou uvedeny žádné další podmínky, jako například regulace tvaru a sklonu střech, založená uliční čára, atd.
Výsledkem zadání bylo navrhnout přízemní stavbu okolo 180 m2 hrubé podlažní plochy, jejíž dispozice bude rozdělena na čtyři základní zóny – denní pobytová zóna s obývacím pokojem, jídelnou a kuchyní, dále zóna rodičů s vlastním sociálním zázemím, zóna dětí a technické zázemí domu s pracovnou.
Stavební náklady orientačně spočítané dle metrů čtverečních odpovídaly možnostem investora. Mohli jsme tak vše zakotvit do Smlouvy o dílo a zahájit práce na kompletním projektu.
Obrázek č. 1: Územní plán
Z našeho pohledu se jedná o nejdůležitější fázi projektu, protože kvalitně zpracovaná studie je základním stavebním kamenem pro následující fáze. Je třeba si uvědomit, že se jedná o tvůrčí proces, který začíná u správné specifikace zadání od investora stavby – “stavebního programu” – a je třeba si nechat pro zpracování studie dostatečný časový prostor, aby bylo možné nad jednotlivými částmi návrhu přemýšlet. Často se ale setkáváme s tím, že investor na vyhotovení projektu velmi spěchá, což se může odrazit ve výsledné kvalitě návrhu, kdy například chybí čas na vypracování více alternativních řešení, čemuž je třeba správnou komunikací na počátku spolupráce předejít.
Z naší praxe je ideální u rodinného domu počítat minimálně se třemi měsíci času na vypracování studie. Výsledné portfolio by pak mělo obsahovat půdorysy všech podlaží, řezy, pohledy, 3D model domu a vizualizace exteriéru a interiéru s materiálovým řešením (viz obrázek č. 1).
Obrázek č. 2: Vizualizace domu z architektonické studie
Autentické vizualizace jsou z našeho pohledu důležité nejen proto, aby si klient dokázal stavbu komplexně představit, ale zejména i jako návod pro stavební firmu, aby bylo naprosto zřejmé, jak má výsledná realizace vypadat. My našim klientům v rámci studie dodáváme i animované video stavby, kde je celou stavbou provedeme. Více o možnostech videa v rámci architektonické prezentace si můžete přečíst v článku kolegy Sebastiana na našem blogu.
Na pozemku ležícím na okraji obce Vlastějovice se nachází velké množství vzrostlých stromů a jeho těsné sousedství s lesem dodává celému pozemku velmi přírodní dojem. Zachování této přírodní charakteristiky v kontrastu ke hmotě domu bylo jedním z důležitých bodů zadání od investora. Cílem bylo navrhnout přízemní objekt, který co nejvíce splyne s reliéfem terénu, nebude na pozemku působit rušivým dojmem, poskytne obyvatelům co nejvíce soukromí, ale zároveň nabídne netradiční designové řešení s důrazem na propojení exteriéru s interiérem.
Obrázek č. 2: Výkres pozemku Domu pod lesem
Pozemek o rozloze 2500 metrů čtverečních se rozkládá na jihozápadním svahu, nabízí tak ideální orientaci vůči světovým stranám a slunečním ziskům. Pohyb slunce je vždy nutné ověřit v rámci diagramu oslunění.
Obrázek č. 4: Fotografie pozemku Domu pod lesem před stavbou
Výsledné umístění stavby téměř ve středu pozemku reflektovalo zejména přání investora být obklopen přírodou ze všech stran, ale zároveň mít dostatek soukromí od sousedních parcel. Také bylo nutné vnímat proměnlivý reliéf svažitosti, kdy střed pozemku nabízel ideální výškový rozdíl cca tři metry na hloubku objektu. Posledním faktorem byly vzrostlé stromy, které jsme se rozhodli v maximální možné míře zachovat. Terasou objektu tak prorůstá kmen stromu doplňující krásné panorama výhledu do údolí řeky Sázavy.
Aby bylo možné stavbu na pozemku správně umístit, je třeba nechat zpracovat detailní geodetické zaměřené pozemku ideálně i s vyznačením vzrostlé vegetace. Geodetické zaměření by vždy mělo obsahovat výškopis i polohopis pozemku a je to základní podklad pro celkovou práci na projektu (viz obrázek č. 5).
Obrázek č. 5: Geodetické zaměření pozemku
Základ Domu pod lesem je tvořen kvádrem o rozměrech 20 m x 8,6 m vetknutým kratší stranou do svahu a delší stranou kopírující vrstevnice pozemku, tak aby dům co nejlépe splynul se se svým okolím (viz obrázek níže). V přední části kvádru se nachází denní obytné místnosti s velkými francouzskými okny. Obývací pokoj s kuchyní a jídelnou je umístěn ve středu domu, důležitost jeho funkce je podtržena zvětšením jeho světlé výšky oproti zbytku domu. Na jedné straně centrálního obývacího pokoje najdeme zónu rodičů s vlastní koupelnou a šatnou a na druhé straně u zádveří zónu dětí. V zadní části domu, hlouběji ve svahu, se nachází pracovna a technické zázemí. Důležitým prvkem stavby je pak atrium, které je napojeno na obývací pokoj a umístěno opět v zadní části domu. Atrium má v tomto domě různé funkce. Přivádí světlo do zadní dispozice – do části obývacího pokoje, která zároveň slouží jako propojovací komunikace mezi zónami, dále do pracovny a do koupelny pro děti. Dalším důležitým faktorem je pak možnost přirozeného větrání, kdy při otevření HS portálu v čele obývacího pokoje a v atriu vznikne v domě přirozený průvan. V neposlední řadě je v atriu umístěn strom a vizuálně atrium působí jako další část zahrady (viz obrázek č. 6).
Obrázek č. 6: Obývací část Domu pod Lesem s atriem vpravo
Investor si přál vizuálně netradiční stavbu, jednou z jeho referencí byl dům Chameleon od architekta Petra Hájka. Ze třech variant jsme nakonec vybrali hmotovou kompozici, kdy je dům tvořen třemi kortenovými boxy, které svojí hmotou kopírují jednotlivé pobytové zóny domu a jsou vetknuty do betonové nosné stěny. Kortenové boxy mají nejen funkci designovou, ale jejich přesah zároveň tvoří první přirozenou bariéru proti přehřívání objektu, druhou bariéru pak tvoří venkovní žaluzie. Korten byl zvolen zejména i proto, že se jedná o materiál, který postupem času pracuje, tedy mění v průběhu času svoji barvu a vzhled a působí zároveň zemitým dojmem. Použitím tohoto materiálu jsme se snažili docílit požadavku investora přiblížit se co nejvíce splynutí stavby s pozemkem a jeho vegetací.
Obrázek č. 7: Využití svažitosti pozemku
Obrázek č. 8: Půdorys Domu pod lesem
V rámci architektonické studie pro domy na klíč se vždy věnujeme i úvodnímu návrhu interiéru, zejména základnímu rozmístění zařizovacích předmětů v návaznosti na dispozici domu, tak aby bylo z půdorysu jasně patrné, jak bude možné každou místnost užívat a materiálově pojmout. Tento krok je důležitý zejména i pro ověření toho, že každá místnost je schopna plnit svůj účel. Důležité je zaměřit se zejména na distribuci světla v návaznosti na rozmístění interiéru. Dnešní technologie 3D programů umožňují si celý interiér stavby projít podobně jako v počítačové hře, investor má tak možnost lépe navnímat všechny dispoziční návaznosti. V rámci úvodního návrhu interiéru architekti pomocí vizualizací předběžně představí i řešení na míru vyráběného nábytku včetně použití materiálů a osvětlení, aby bylo možné do rozpočtu vyčlenit potřebné finance. Po vydání stavebního povolení se pak pokračuje s detailním dopracováním projektu interiéru včetně případně dílenské dokumentace pro různé profese jako jsou truhláři, kováři, atd…
Obrázek č. 9: Interiér Domu pod lesem
Poslední, ale neméně důležitou část studie tvoří úvodní koncepce využití zahrady a její návaznost na samotnou stavbu. Je třeba si vyhodnotit zejména dendrologický potenciál stromů, ze kterého je patrné, jaké stromy je dobré zachovat a případně zapracovat do konceptu návrhu a jaké naopak pokácet. V našem týmu proto najdete i krajinářské architekty, s nimiž zahradu v rámci studie tvoříme.
Dům pod lesem se nachází na pozemku, který připomíná lesopark, a tento koncept jeho využití jsme se rozhodli co nejvíce zachovat a podpořit. Umístění domu bylo finálně zvoleno tak, aby se hmota domu vměstnala mezi vzrostlé stromy a jeden ze stávajících pak prorůstá pobytovou terasou domu. Střecha domu je tvořena extenzivní zelenou střechou, která podtrhuje vizuální splynutí objektu v pozemkem, nicméně má mnohem více benefitů i při zvýšené ceně oproti standardní ploché střeše. Zelená střecha je schopna snížit teplotu v domě až o 2 °C, zachytává dešťovou vodu, který svým výparem zvlhčuje okolní vzduch, působí jako zvuková izolace a také zachytává prach.
Obrázek č. 10: Moderní Dům pod lesem je součástí krajiny
Na závěr první části tohoto článku chceme opět zmínit důležitost vypracování kvalitní architektonické studie, bez které se dle našeho názoru nedá projekt kvalitně dokončit. Studii je třeba věnovat adekvátní čas, protože dům je pro spoustu lidí životní investicí a opomenuté části návrhu se těžko dohání v dalších částech projektu. Po samotné realizaci stavebních prací to je již prakticky nemožné. Kvalitní studie taktéž slouží jako podklad pro úvodní nacenění výstavby od rozpočtáře, což všem klientům v této fázi stavby doporučujeme zpracovat.
