Tento přelom zasahuje samozřejmě i architekturu jako odvětví plné umělecké tvorby a práci s různými parametry. Zprvu se to možná nezdá tak zásadní ale pojďme se společně podívat na to, kam věci s AI směřují.
V roce 1996 se poprvé v hostorii lidstva oběvil fenomén, který je dnes znám na každodenní bázi a je brán jako samozřejmost. Mluvím o tom, že v roce 1996 porazil počítač šachového mistra světa. Pokud Vám to nepřijde tak zásadní, pak mi dovolte Vám to vysvětlit.
Garry Kasparov byl šachovým světovým číslem jedna od roku 1985 do roku 2000. To je úctyhodných 15 let šachové dominance vůči všem ostatním světovým velmistrům. Právě v roce 1996 se ale na turnaji v USA utkal v šesti zápasech proti IBM superpočítači s názvem Deep Blue. Ze šesti her Deep Blue vyhrál 3, 2 dopadly jako remízy a jednu hru Kasparov vyhrál. Dá se tedy hovořit o drtivé prohře lidstva.
Během mistrovství se při přenosech komentátoři opírají o hloubkové analýzy konkrétních pozic, kdy díky počítačům vidí během sekund desítky tahů dopředu. Světoví velmistři pomocí postupů navržených superpočítači obohacují svoje strategie a dokáží tak své soupeře dostat do úzkých jen memorováním tahů.
Je jasné, že od šachu je to ještě velký kus ke komplexnímu lidskému myšlení, ale jako ukazatel je to postačující.
Vezměme nyní v potaz, jak rychle a akcelerovaně se odvěětvívýpočetní technologie rozvíjí. Chipy v počítačích se zmenšují, při čemž se jejích výpočetní kapacita mnohonásobně zvětšuje. Na obrázku níže můžeme srovnat rámcově stejně velké komponenty v různých letech vývoje. Od singulárního transistoru z 50. let, schopného dávat signál ON/OFF až po soudobé grafické karty, které jsou komponovány z miliard takových jednotek.
Menší vzdálenosti by někdy znamenaly, že by elektrický proud přeskakoval mezi dvěma obvody samovolně, jen proto, ze jsou jednotlivé atomy tak blízko.
Do budoucna se uvažuje o používání takzvaných kvantových počítačl, které by informaci 0 a 1, tedy ON/OFF mohly ukládat na bázi spinu atomů, kvantové pravděpodobnosti výskytu částich a podobných neuvěřitelné komplikovaných principech. to by proces ještě umocnilo.
Víc do fyziky už ale zabrousit nemusíme, přecijen, naše odbornost je jinde. Šlo mi jen o to nastínit poadí za tím, kde dnešní doba skutečně je.
Vezměme nyní v potaz výpočetní potenciál a kapacitu současných počítačí, není divu, že AI dostává tak velký prostor.
Procesovat data ve slovech, přemýšlet o významu vět, dávat dohromady skutečně věrohodné a pravdivé odpovědi, to vyžaduje velký výkon. Ten dnešní doba už umí poskytnout.
Sám pořadně nechápu jak takzvané neural networks přesně fungují. Představuij si to ale jako sekvenci kdy informace letí zleva doprava komplikovaným systémem parametrů (jako je na obrázku níže). Výstupem napravo je pak konkrétní odpověď na vstupní data nalevo.
Je neuvěřitelné kam toto odvětví za pár posledních let pokročilo. Od iPhone Siri, která je vám schopna odpovědět na pár otázek, zapnout písničku v mobilu a zavolat kamarádovi, až po dnešní superstar ChatGPT od OPEN AI.
Siri se zdá být zastaralá a nefunkční, kostrbatá a hloupá ve srovnání s dnešními jazykovými modely. A to jsme stále jen u práce s textem, slovem, větami a informacemi v psané podobě. To je velmí úzké spektrum toho, co se dá dělat.
Chat GPT je takzvaný chatbot a to konkrétně “Generative Pre-trained Transformer”, Je to jakźykový model s labelem “generative language AI”
Spuštěna v listopadu 2022 je dnes (duben 2023) opravdovým hitem internetu. V USA s její pomocí někdo graduoval z práv a to se známkou za C.
Kromě jazykových modelů máme ale i generativní AI pro obrazovou tvorbu. To už je architektuře mnohem blíž. Samotná architektura je naštěstí stále příliš komplexní na to, aby ji AI převzalo v brzké době. Někdy k tomu ale dojde.
Pojdmě se podívat co AI tedy umí. Zadám nyní ChatGPT aby mi vygenerovalo popis budovy.
“Chceme navrhnout moderní vilu pro čtyřčlenou rodinu. Ideálně by mohla být u jezera, propojená s krajiným rázem místa, dvě patra, materiály převážně standard, tedy bílá omítka, případně přiznaný beton, dřevo, tmavé rámy oken, velké skleněné plochy.”
Podívejte se jak je ChatGPT chytré. Stačilo napsat aby vyznačený odstavec přeložila do angličtiny, pak ji poprosit aby to rozepsala víc detailně.
Nyní vezmu vygenerovaný text a dám ho ke zpracování jinému AI softwaru, který se jmenuje Midjourney AI. Ten na základě textového vstupu vygeneruje obraz. Ano tak jednoduché to je.
Pojdmě se podívat co s textovým vstupem Midjourney vykouzlí.
Midjourney mi standardně dalo 4 varianty se kterými mohu dál pracovat. Řekněme že chci rozpracovat 3. a 4 obrázek.
Jen podotknu, že vygenerovat tyto 4 verze trvalo AI asi tak 20 vteřin.
Nyní od AI máme 3. a 4. variantu rozpracovanou každou ve čtyřech podobných verzích.:
Pro finální výstup si zvolím od každé jeden obrázek ve větším detailu:
Opět vše trvá v řádu vteřin a člověk má tak na stole velmi kvalitní a velmi konkrétní referenční obrázky pro tvorbu. Pokud je s výstupem spokojen, může se tak architekt ve svých návrzích velmi snadno inspirovat.
Neříkám, že se jedná o buhví jak mistrný design, ale na to, že to kompletně vygeneroval počítač, a že já napsal pouze ten jeden odstavec v češtině na začátku, je to opravdu neuvěřitelná práce..
Jsem velmi zvědavý kde budeme během příštích pěti let. Myslím, že nejsem daleko od pravdy, když si představuji pdobný workflow při tvorbě 3D modelů. Napíšete pár vět a AI vám vygeneruje hotový 3D model, půdorys a interaktivní dwg v 5ti variantách.
Opravdu to totiž daleko od pravdy není. Už dnes existuje software, který vám pojedná jakýkoliv geometrický tvar a rozčlení vám jej na požadované místnosti. Jen stačí označit stěny, pohnout pár parametry a prostor je rázem naplněn toaletami, pokoji, chodbami, okny atd..
Usnadní to práci a zejména to zjednoduší práci z různými variacemi a kombinacemi pro členění prostoru. Jedná se napříkklad od PlanFinder nebo SWAPP
Pořád se ale jedná jen o vytváření 2D půdorysu. Nebo v případě výše zmíněného Midjourney o tvorbu 2D rastrových obrazů.
Architektura je ale kombinací mnohem víc faktorů. Jedním z velmi populárních přístupů je tvorba 3D modelů a následné zpracovní v BIM nebo jiných programech.
Představa, že AI bude umět generovat 3D modely je opravdu lákavá. Ušetřilo by nám to tak čas s modelováním ve 3D, s hledáním tvarů a proporcí. V případě novostavby na rovném pozemku, nevidím moc překážek, proč by za pár let podobná AI pomocnice nemohla existovat.
Čím víc vstupních podmínek a omezení by ale existovalo, tím těžší by samozřezmě pro AI bylo aby výsledný návrh měl hlavu a patu. Vidíme to na obrázcích. Občas se tam objeví chyby které by člověk nikdy neudělal. Opačně umístěné levé a pravé oko, textura stínu s jinou barvou materiálu než na zbytku budovy. Místo ptáka na obloze nějaká podívná brambora… Jsou to detaily, ale právě o ně by v návrzích šlo. Myslím, že by AI “nástřel” na začátku mohl vygenerovat několik variant na hrubo a člověk by s nimi pak dále pracoval, opravoval a zpřesňoval. I to by celý proces velmi urychlilo a usnadnilo tak práci. Rozhodně je to zajímavý směr a myslím, že o podobných nástrojích brzy uslyšíme napříč odvětvími.
Už Midjourny zasahuje do pracovního pole koncept artistů, designerlů a tvůrčích výtvarníků.. Je neuvěřitelné kolik procent jejich práce dokáže nyní zastat a oni se oprávněně ozývají protože jim hrozí, že přijdou o práci. Je jen otázka času až se podobný problém bude týkat i dalších odvětví. Doufám však, že architektura půjde jako poslední. Přecijen se jedná o obor tak komplexní a sofistikovaný, že ještě dlouho bude v rámci návrhové fáze člověk potřeba. Nemluvě o kontaktu s klienty, úřady a dalšími zainteresovanými subjekty.
Na koneci vždy patří shrnutí, ale myslím, že tento článek by jasný konec mít ani nemusel. Přeci jen je AI tak nové a zajímavé téma, že se sem hodí spíše pohled do budoucnosti. Mám z toho takový pocit, jako když z nehostiné pláně prýští ropa, nebo jako když ze země vyvěrá pramen. Je to čerstvé, potřebuje se to rychle zpracovat a něco s tím dělat. Tak, právě tak dnes do světa prýští novinky s AI prvky a nám nezbývá než chvilku počkat a s odstupem zhodnostit co skutečně sotjí za to.
Bude to ještě trvat dlouho než AI převezme architekturu. Přeci jen faktorů, které zde musí zastat člověk je až příliš mnoho.
